Jako fanoušek hudby jsem si letošní Colours Of Ostrava náležitě užil. Počasí připravilo opět několik sprch a bylo nutno vytahovat pláštěnky. Oproti loňsku však byl déšt aspoň teplý a následně nebyla zima. Během čtyři dní jsem navštívil na 30 koncertů. Zajímavostí tohoto festivalu je, že neznáte většinu kapel, které zde hrají. Stálo by za průzku, kolik lidí zná kolik kapel z výběru. Tipnu si, že průměrně znají návštěvníci méně než 10% interpretů. A ještě více by mě zajímalo, kolik z nich si pak vybranou kapelu ještě někdy doma pustí. Myslím že jen málo lidí si některou z nově objevených doma vyhledá a bude poslouchat jejich alba.

Jako rocker, respektive punk-rocker nemám na festivalu až takový výběr, přesto jsem si na oficiálních www našel punk rock kapely, které měly hrát. A ani v jednom případě jsem nelitoval. Nešlo sice o typický punk, jak jsme na něj zvyklí, ale nářez to byl.

Hańba!

Nevěřil jsem, že by to Poláci mohli takhle rozjet. Kapela oblečená do stylu 30.let. Každý přeci ví, že punk vznikl až v letech sedmdesátých. Navazují na dobu meziválečné Polské republiky, která byla podobně jako u nás, typická kontrasty. Vzdělaností a negramotností, bohatstvím továrníků a chudobou dělníků a také ohnivou rychlou hudbou. Pánové vystupují dokonce pod pseudonymy typickým době. Texty píší sami a částečně přebírají od poslkých meziválečných básníků, kteří tehdejší republikové uspořádání hlasitě kritizovali. Jejich hudba má říz. Žádné elektrické kytary, ale stylové nástroje benjo, tahací harmonika, bubny, a něco jako pozoun, nemůžu dohledat jak se to jmenuje. A nástroje střídali ještě s dalšími kousky. Kapela u mnohých Poláků vzbuzuje rozpaky, protože jejich zpěv o historii si nebere servítky. Na evropské hudební scéně však sklízí chválu a kapela již obdržela několik hudební cen.

A teď to důležité nakonec. Ano, sehnal jsem si jejich poslední desku a dokonce jsem si ji i pustil. je to zároveň jediná kapela z Colours, od které jsem si desku sehnal.